Výsledky vyhledávání v sekci Lifestyle na dotaz práci

Jak se zbavit celulitidy - 3 tipy, které vám mohou pomoct

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Celulitida je častým problémem, kterým mohou trpět i štíhlé ženy. Vůbec nezáleží na tom, jak daná žena vypadá a i přesto se může pomerančová kůže objevit. Jak se zbavit celulitidy, aby vaše pozadí a stehna vypadaly nádherně? Zvlášť před letní sezónou se zvedá zájem o řešení těchto problému. Jak se k tomu však postavíte záleží pouze na vás.Jak se zbavit celulitidy?Důvodů, proč se celulitida objevuje je mnoho a nemusí to být čistě nadváha. Dalším důvodem může být zadržování vody nebo špatně fungující lymfatický systém. Ne každá žena se může zbavit celulitidy úplně. U některých se může pouze snížit její viditelnost. Ať tak či tak, zkuste pro sebe něco udělat, abyste v plavkách během letních měsíců vypadala nádherně.Soustřeďte se více na svůj jídelníček, který hraje velkou roli s tvorbou celulitidy. Pokud máte zájem o to,abyste zamezila vzniku celulitidy, zkuste se zaměřit na čerstvé suroviny. Veškeré krabičkové a instantní jídla mohou být velkým problémem. S těmito špatnými potravinami jdete celulitidě přímo na proti. Jestliže jíte příliš sladkého, vyměňte ho například za zdravé ovoce. Z ovoce vybírejte podle toho, které vám dodává enzym bromelin. Jedná se o složku, která vám dokáže urychlit spalování tuků. Pohyb je skvělým pomocníkemVyhněte se ukládání tukových zásob díky každodenního pohybu. Je pochopitelné, že si rády po práci doma sednete na gauč a pustíte si oblíbený seriál. Na druhou stranu je pohyb velmi důležitý, takže si zkuste během jednoho týdne vyhradit alespoň 2 až 3 dny na sport. K zlepšení celulitidy vám kromě pohybu může pomoct občasná masáž.Možná jste k přístrojům na podporu zlepšení celkového těla trochu skeptická. Věřte ale, že vám mohou při odstraňování celulitidy velmi pomoct. Kvalitní přístroje ničí tukové buňky, které se v těle ukládají. Právě tukové buňky patří k negativním vlivům na celulitidu. Je tedy potřeba se jich zbavit. Mimo jiné zdokonalují křivky pokožky, což přispívá ke kráse vašich nohou a hýždí.

folder_openPřiřazené štítky

Rady, jak získat zaměstnání hned po skončení školy

access_time18.březen 2020personRadka Eliášková

Realita v otázce zaměstnanosti mladých lidí je opravdu špatná. Více než polovina absolventů skončí dlouhodobě na úřadu práce v evidenci nezaměstnaných a mají opravdu obrovský problém najít si práci. Pokud nechcete podobně dopadnout i vy, pracujte na sobě ještě během studia. I díky tomu si možná najdete práci ihned po převzetí diplomu a společnosti se o vás doslova poperou1. Nebraňte se práci během školyPracujte už během studia, nejlepším startem pro kariéru jsou dlouhodobé brigády v oboru. Získáte tak nejen cenné zkušenosti, ale zároveň i cenné pracovní návyky.2. Nebojte se jít do zahraničíPokud máte příležitost, vycestujte do zahraničí. Využije možnosti pobytů nabízených na školách, případně se přes léto zúčastněte brigády za hranicemi. Výrazně si tak zlepšíte komunikační schopnosti v cizím jazyce.3. Rozvíjejte cizí jazykyPrávě ovládání alespoň jednoho cizího jazyka je na současném pracovním trhu nezbytností. I proto se naučte alespoň angličtinu. Ve volném čase si proto studujte knihy pro samouky, čtěte zahraniční články, případně navštivte jazykovou školu.4. Držte se při zemiNemějte ihned od začátku vysoké nároky na sebe či na váš plat. Všechno musí přijít postupně, proto se držte při zemi, buďte trpělivý a poctivou prací se úspěch určitě dostaví.5. Akceptujte kritikuKritika není konec, ale zkušenost do budoucna, každý úspěšný člověk si pamatuje těžké začátky plné kritiky zkušenějších kolegů. I proto ji vnímejte pozitivně, hlavně jako prostředek na učení se.

folder_openPřiřazené štítky

Proč se vyplatí být na pracovním pohovoru upřímný?

access_time18.březen 2020personRadka Eliášková

Tak jako ve vztazích k lidem, tak i na pracovním pohovoru je ideální být upřímný. Síť lží, kterou uchazeči o zaměstnání často pletou již od tvorby jejich životopisu a pokračují v tom i na pracovním pohovoru, se téměř s určitostí stane jejich vlastní pastí. Neudělejte proto ani vy tuto zásadní chybu a buďte od začátku férový k potenciálnímu zaměstnavateli a rovněž sami k sobě. Odměnou za upřímnost totiž může být získání vaší vysněné práce.Pravda vás ušetří od možného zahanbení a ztráty jakýchkoliv šancíPersonalisté, kteří vedou pracovní pohovory, nejsou žádní zelenáčci, a proto dokážou lži odhalit velmi rychle. Jednak umí číst neverbální komunikaci, ale zároveň disponují silnou zbraní téměř všechny informace si ověřit. Mezi nejčastější výmysly uchazečů patří jejich jazykové znalosti, které se dají velmi rychle potvrdit nebo vyvrátit telefonátem v cizím jazyce či přímou konfrontací na pracovním pohovoru. Stejně tak i historie předešlých zaměstnání, jejíž korektnost může personalista zjistit kontaktováním bývalých zaměstnavatelů. Představte si, že sedíte tváří v tvář vašemu možnému zaměstnavateli on vám přímo před vámi vyvrátí některé z informací uvedených ve vašem životopise. Nebudete se cítit zahanbeně a poníženě? Myslíte si, že takovým způsobem se dostanete do zaměstnání? Tudy rozhodně cesta nevede.Nedokonalost může být plusNikdo z nás není dokonalý, a proto pokud uvedete do vašeho životopisu či při rozhovoru téměř všechny možné pozitivní vlastnosti, pravděpodobně v personalistovi vyvoláte otazníky. Negativní vlastnosti či mírně nedokonalosti totiž nepředstavují nevýhodu, ale příležitost zlepšit se. Pokud jste proto upřímný a při otázkách na pohovoru si dokážete uznat i vlastní chyby a projevit snahu o změnu, může to pro vás znamenat výrazné plus. Firmy totiž nehledají dokonalých lidí, ale ty, kteří jsou si vědomi vlastních nedostatků a jsou ochotni na nich pracovat.Upřímnost dokáže zaručit spokojenost v budoucím zaměstnáníUpřímnost se však při pracovních pohovorech vyplatí i z jiné stránky. Častou otázkou je představa o budoucím platu či požadovaných pracovních podmínkách. Pokud na ni neodpovíte opravdu upřímně a práci získáte, zřejmě v ní nebudete spokojený. Své požadavky proto jasně formulujte hned na začátku a reálně ohodnoťte své kvality, i za cenu, že budou pro potenciálního zaměstnavatele finančně příliš vysoké. V případě, že disponujete vzděláním, relevantními zkušenostmi, osobnostními předpoklady a firma vás skutečně potřebuje, je opravdu velká šance, že vašim nárokům vyhoví.Na závěr vám nabízíme další inspiraci, proč se na pohovorech vyplatí být upřímný. Výzkum London Business School, ve kterém se zúčastnili opravdu upřímní uchazeči o zaměstnání a rovněž lidé, kteří v procesu pohovorů vystupovali bez jakýchkoli nedostatků, ukázal, že upřímnost je nejlepší strategie. První skupina uchazečů byla totiž v získané práci spokojenější a úspěšnější, cítila vůči ní silnější závazek a získala po roce práce příznivější ohodnocení od zaměstnavatelů. A právě uvedené skutečnosti chce ve své práci dosáhnout snad každý zaměstnanec. 

folder_openPřiřazené štítky

Hořte, ale nevyhořte!

access_time29.březen 2020personRadka Eliášková

Sedm kroků, čeho se vyvarovat.Zatímco na počátku 90. let byl noční můrou mnohých manažerů workholismus, dnes psychologové varují před fenoménem, který se plíživě dostává do našich kanceláří a zničil již nejednu slibnou kariéru. Syndrom vyhoření, představující stav celkového vyčerpání, ztráty motivace a rezignace na profesní cíle, velmi významně ovlivňuje jak pracovní, tak i soukromý život jedince. Podívejme se, co vše udělat proto, aby se naší firmě tento negativní jev zdaleka vyhnul.Ačkoliv syndrom vyhoření je velmi úzce spojen zejména s osobnostními předpoklady a vlohami každého jedince, obecně lze vysledovat, že se nejčastěji projevuje u lidí, kteří na sebe kladou příliš vysoké nároky, jsou soupeřiví, cílevědomí a jakýkoliv neúspěch berou jako svou osobní porážku.Bohužel v našich podmínkách jsou právě tyto vlastnosti žádoucí u každého úspěšného manažera. Nezbývá tedy, než se zaměřit na situace, které vznik syndromu podporují a které zároveň můžeme alespoň do určité míry ovlivnit.1. Dlouhodobé pracovní přetíženíNemáte dostatek personálu, termíny na vás padají a přesčasová práce je u vás naprostou samozřejmostí? Pak je na čase zahájit skutečnou reorganizaci firmy. Přijměte další pracovní síly a rozčleňte práci rovnoměrně tak, aby situace, kdy si zaměstnanci nosí po večerech práci domů, byly naprostou výjimkou. Lidé nejsou stroje, a tak ke správnému fungování je dostatečný odpočinek nezbytnou podmínkou.2. Nevhodné načasování pracovních úkolůBiologickým hodinám by mělo odpovídat i rozvrstvení práce během dne. Náročné úkoly vyžadující přesnost a koncentraci soustřeďte na dopoledne, zatímco druhou polovinu dne vyhraďte na méně náročné činnosti, jako jsou firemní meetingy, vyřizování rutinních úkolů a administrativa.3. Důraz na výkon a soupeřivostVždy dbejte na to, aby vaše požadavky na zaměstnance nepřekračovaly míru jejich schopností a kompetencí. Pocit frustrace, kdy na něco nestačíme, vede pouze k dalšímu selhání. Proto v případě jakéhokoliv neúspěchu se spíše než na kritiku zaměřte na nalezení skutečné příčiny nezdaru a zaměstnanci se snažte podat pomocnou ruku. Pokud se jej nakonec rozhodnete přeložit na jiný typ pracovní činnosti, dbejte na to, aby toto přeřazení nechápal jako své selhání, nýbrž jako novou výzvu. Ideální není ani přílišná soupeřivost mezi kolegy, ať už se jedná o obchodní zástupce či produktové manažery. Motivovat zaměstnance k vyšším výkonům byste měli zcela jiným způsobem než okatým srovnáním jejich výsledků se spolupracovníky.4. Přílišný důraz na dodržování zavedených pracovních postupů a extrémní míra kontrolyJe-li to jen trochu možné a nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti či jiným provozním problémům, netrvejte za každou cenu na zavedených postupech. Zaměstnanci vždy ocení, pokud mohou vnést do práce svůj vlastní vklad a inovativní přístup. Umožněte jim proto dostatečně rozvinout jejich schopnosti a dovednosti. Avšak pozor! Podobně jako je na škodu extrémní míra kontroly, také příliš svobody může mít dalekosáhlé špatné následky.5. Práce bez jasného cíle a smysluUmělé vyplnění času zbytečným papírováním a vypracovávání reportů, které stejně pouze založíte do šanonu, vám sice zajistí, že zaměstnanci ve volném čase nebudou surfovat na internetu, avšak v jejich očích vám příliš kreditu nedodají. Osvoboďte práci od zbytečné byrokracie a při zadávání úkolů se vždy snažte vysvětlit jejich přínos a cíle, i svou vlastní představu.6. Nedostatečný respekt k zaměstnancům Ano, i ten nejvyšší šéf musí svým zaměstnancům prokazovat dostatečný respekt a úctu. Zaměstnanci by pravidelně měli dostávat zpětnou vazbu, jejíž nedílnou součástí musí být i pochvala a uznání jejich práce. Šéf tedy samozřejmě musí vědět, co jeho zaměstnanci dělají.7. Negativní vztahy na pracovištiHádky, vzájemné přehlížení se, ale i špatná komunikace na pracovišti se nezřídka stává zdrojem syndromu vyhoření. Pořádejte pravidelná teambuildingová setkání a případná nedorozumění se snažte vyřešit dříve, než bude pozdě. Z jednoho malého sporu o kompetenci mezi zaměstnanci se může stát situace „kdo s koho“. Co je syndrom vyhoření?Pojem „burn-out“ byl poprvé použit v polovině 70. let minulého století americkým psychiatrem Herbertem Freudenbergerem. Ten jím popsal proces, během kterého ztrácejí lidé své původní nadšení a namísto toho se u nich postupně začínají projevovat příznaky vyčerpání. První oblastí, která na tuto problematiku upozornila, bylo zdravotnictví. Nedlouho na to byl syndrom popsán i u dalších pomáhajících profesí a zaměstnaneckých kategorií, při kterých jsou jedinci v dlouhodobém bezprostředním styku s lidmi. S postupem času se však ukázalo, že syndrom vyhoření se vyskytuje i v ostatních povoláních a dokonce se objevuje i v kategoriích nezaměstnaneckých. Dnes se s ním můžeme setkat napříč všemi profesemi, přičemž nezáleží na věku ani na společenském či finančním postavení.Jak poznat, že jsme na pokraji vyhořeníJednotlivé symptomy syndromu vyhoření se neprojevují najednou, ale přicházejí k nám postupně. Pokud je včas neodhalíme či na ně nejsme upozorněni okolím, může dojít k výraznému zhoršení stavu. Přitom vše začíná tak nevinně… Počáteční přesvědčení, že svou práci nestíháme, střídá pocit profesního neúspěchu. To vše vede k zhoršení pracovního výkonu, což je provázeno jak ztrátou sebevědomí, tak i hlubokými pocity zklamání a marnosti. V pokročilejší fázi již ztrácíme zájem nejen o práci, ale i o veškeré dění kolem. Začíná nám vadit přítomnost druhých lidí, dostavuje se tělesná únava a naprosté psychické i fyzické vyčerpání. Izolace, beznaděj, úzkost a strach může vést až k existenciální frustraci, jež nezřídka vyúsťuje v depresi. Zatímco u počátečních příznaků mnohdy postačí odstranit příčiny začínající frustrace, přistoupit ke zlepšení organizace pracovní činnosti a vytvořit vhodnější pracovní podmínky, v pokročilé fázi nezbývá, než vyhledat pomoc odborníka.Tři otázky pro odborníka:1. Nakolik jsou syndromem vyhoření ohroženi čeští zaměstnanci, nejedná se spíše o fenomén rozšířený zejména v západních zemích?Podle současných poznatků z výsledků výzkumných šetření, realizovaných u řady profesních skupin české populace, je možno konstatovat, že tento syndrom není specifickým fenoménem západních zemí, ale vyskytuje se (samozřejmě různou měrou v závislosti na řadě dalších okolností) též u populace ČR. V našich podmínkách však došlo k určitému, přibližně patnáctiletému zpoždění ve výzkumu tohoto fenoménu, jakož i v rozvoji a aplikaci vhodných diagnostických nástrojů a terapeutických a preventivních strategií oproti USA a  západní Evropě.2. Zlepšuje se u nás informovanost a věnuje se dostatečná prevence syndromu vyhoření?Informovanost české odborné i široké veřejnosti o syndromu vyhoření každým rokem skutečně nepochybně stoupá. Kromě odborných i populárně-naučných publikací, kterých neustále přibývá, se objevují již několik let i studentské bakalářské a diplomové práce, věnované tomuto problému, jež často upozorní na velmi zajímavá konkrétní zjištění o výskytu tohoto fenoménu v české společnosti. V rámci grantů MŠMT ČR byl natočen o syndromu vyhoření též populárně naučný videofilm, který byl distribuován zdarma v síti poraden podpory zdraví zdravotních ústavů.3. Které skupiny jsou tímto syndromem nejohroženější?Nejvíce ohroženými profesními skupinami jsou u nás, podobně jako v západních zemích, zejména ty profese, v jejichž pracovní náplni je obsažena profesionální práce s lidmi, resp. služba lidem poskytovaná, tedy (bez rozdílu pohlaví) učitelé, sociální pracovníci, lékaři a další zdravotničtí pracovníci, duchovní, úředníci všeho druhu, ale také představitelé dalších zaměstnaneckých skupin (policisté a vojáci) a dokonce i pracovníci „svobodných povolání“ (profesionální umělci, sportovci a tvůrci všeho druhu) a pracovníci „na volné noze“ (pojišťovací agenti, realitní makléři atd.). Jednotícím prvkem možného vzniku a rozvoje syndromu vyhoření je u nich veřejná kontrola efektivity jejich činnosti a s ní související suspektní obava, že při této kontrole neuspějí.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz práci

Úspěch na dosah…

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Bez stresu!Stres je překážka, která se často vyskytne na vaší cestě. Je všakzcela nezbytně nutné se s ním úspěšně vypořádat, jinak by se váš směr neblaze změnil a svedl vás ze stezky. To přeci nikdo nechce, aby skončil jako troska. Pokud se na vás navalí mnoho úkolů a povinností, nebo nějaké špatné události, můžete se lehce stát obětí tohoto strašáka,který vám může způsobit mnoho neblahých následků.Řekněme si tedy, co likviduje stres. Pokud jste tedy už skupinou, která se řadí mezi ty postižené, měli by jste si na nějakou dobu vzít dovolenou. Nutně se potřebujete zregenerovat. Odpočinout si od toho všeho. Nejlépe uděláte, pokud odjedete někam, kde to máte rádi.Třeba k moři, procházet se po pláži, zaplavat si. Prostě se jenom tak bavit aniž by jste měli dělat nějaké povinnosti. Musíte si říci, že ty počkají, zapomeňte na to! Pokud toto nezvládnete, pravděpodobně nezvládnete později už nic, budete natolik vystresovaní, že se jednoho dne zcela zhroutíte a nebude vám pomoci.Nejlepším lékem je ovšem stresu zcela předcházet. Někteří už možná slyšeli pojem „Duševní hygiena“. Je to termínz psychologie a právě ten se zabývá metodami, s pomocí kterých byste měli předcházet stresu. Shrneme-li to tedy jedná se o uklidnění a relaxaci. Měli by jste se tedy naučit respektovat svůj biorytmus a umět odhadnout, kolik toho vydržíte, pokud se přeceníte, nemusíte to vydržet a skončíte špatně. Měli by jste tedy pracovat pravidelně a také si pravidelně dopřávat odpočinek, který je nezbytný k tomu aby jste byli úspěšní, musíte být i duševně fit, aby jste zvládali důležitá jednání a řešení problémů.Jak nejlépe relaxovat? Relaxovat se dá opravdu rozličně, každý z nás si rád odpočine jinak. Někomu je příjemné spát, jiný si přečte knížku, ostatní se dívají na televizi. Je to celkem jedno jak, důležitéje aby jste prostě nemysleli na práci a problémy. Přispívá k tomu i dostatek spánku, který nás posiluje. Mějte však na paměti, že nikdy se nesmí relaxovat při práci. Proč ne? Je to více než relaxace spíše častá výmluva workoholiků. Ti prostě musí nutně pracovat a tak svojí práci začínají vydávat za svého koníčka. Nejen, že to začnou nalhávat ostatním, později však začnou lhát i sobě.Tip pro Vás: Máme pro vás tip, jak začít relaxovat.Nikdy a u ničeho není lehký začátek. Chce to odhodlání. Pokud máte dům nebo větší byt a nejste alergičtí na srst, potom si zaručeně pořiďte nějaké zvíře. Bude vás nejen rozesmávat, ale také s ním můžete(alespoň v případě psa, což je nejčastější) chodit na procházky třeba do parku, kde si odpočinete a bude vám fajn. Můžete si tam třeba i číst. O zvíře se také musíte starat, proto se můžete často a na chvíli věnovat něčemu jinému než starostem.Buďte prostě v klidu. A nesnažte se stihnout co nejvícvěci v rekordním čase a ještě hůř najednou. Vše si pečlivě rozvrhněte a postupně plňte s relaxačními přestávkami.

folder_openPřiřazené štítky

Proč mě nikdo nemá rád…

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

Ale má. Jen je prostě někdy těžké tomu uvěřit. Ne však proto, že by vám to ostatní nedávali dostatečně najevo. Důvod tkví někde jinde, a totiž ve vás, což je mnohdy nemožné si připustit. Krásně se dá svalovat vina na ostatní, ale co se zkusit zamyslet nad vlastním přístupem k okolí a vlastně k sobě sama? Smrt, zdravotní potíže, starosti v rodině nebo v práci – to všechno může být jednou z prvních příčin, které vedou k nevážení si sebe jako plnohodnotného člověka. „Třicítku už mám dávno za sebou, vdaná nejsem a posledního přítele jsem opustila v sedmadvaceti. Od té doby se neobjevil nikdo, kdo by mě nějak výrazně zaujal. A navíc jsem k poslednímu březnu dostala výpověď. Navíc kolem sebe vidím samé šťastné a úspěšné kamarádky, což mi taky moc nepřidá,“ svěřuje se se svými pocity třicetiletá bývalá obchodní zástupkyně Eliška. Máte podobné trápení jako ona? Provázejí vás často pocity, že jste na všechno sama a že není nikdo, komu byste se mohla svěřit?Krize, stres a deprese může postihnout člověka v kterémkoli věku a v podstatě ani nemusí mít nějaký zřejmý důvod ke klesání na mysli. Proto se na chvíli zastavte a popřemýšlejte více o tom, co vás trápí nejvíce. Seznam může být sice dlouhý, ale jakmile se nad ním zamyslíte o pár dní později, zjistíte, že mnohé vymizelo. Pokud to přeci jen bude přetrvávat, udělejte svým trápením priority – prostě si vyberte tři největší a nad nimi přemýšlejte. Zbytku nedovolte, aby vám nahlodával svědomí. Uvědomte si své kvalitySžírá vás myšlenka, že jste ničeho nedosáhli nebo že vás k životu nikdo nepotřebuje? Tak se zase velmi rychle vzpamatujte. Dnešní západní společnost má dle mnohých trochu zvrácené hodnoty, přičemž na prvních místech žebříčku se tísní peníze, kariéra, úspěch a pak teprve rodina a zdraví. To, že nevedete tým dvaceti podřízených nebo že nevyděláváte stovky tisíc měsíčně, ještě neznamená, že jste méněcenná. Uvědomte si, takto vytížené ženy zase strádají na jiných místech. Zkuste si pro změnu udělat seznam věcí, kterých si na sobě vážíte. A neříkejte, že není ani jedna. Každý člověk je individualita a má v sobě cosi nezaměnitelného – vyniká v něčem jiném než jeho okolí. A vy tuto vlastnost v sobě také musíte najít. Dejte si pauzuPokud vás momentálně nejvíce trápí ztráta zaměstnání, stejně jako Elišku, pak vězte, že být chvíli nezaměstnaná opravdu není ostuda. Chvíli si odpočinete, naberete nové síly a hlavně si dobře promyslíte, co dál – tedy kam chcete v kariéře postoupit. Chcete-li však do nového zaměstnání skočit ihned a rovnýma nohama, pak oslovte personální agenturu, která se o vás postará.Každopádně se na svět začnete během chvíle dívat pozitivnějšíma a vstřícnějšíma očima. A pamatujte, že smutek je sice na místě, ale nesmí vás ovládnout do té míry, že samou utrápeností zapomenete na sebe! 

folder_openPřiřazené štítky

Prevence

access_time21.květen 2020personRedakce

V našem případě rozumíme prevencí především aktivní pohybový režim, kompenzační prostředky a pomůcky nebo regenerační a relaxační procedury, které vyrovnávají jednostranné dlouhodobé zatížení organismu při pracovních i mimopracovních činnostech.Prevence výrazně snižuje rizikové faktory bolestí zad, páteře i celého pohybového aparátu.A. Civilizační rizikové faktory: faktory související se změnami životního stylu (hypokineze, snížená variabilita pohybů, jednostranná pohybová zátěž, psychosociální faktory).B. Individuální rizikové faktory: konstituce, věk, pohlaví, tělesná hmotnost, sport, mimopracovní činnost, jiná onemocnění.C. Rizikové faktory pracovních podmínek: těžká fyzická práce, polohová a pohybová zátěž (dlouhodobý stoj, sed, vnucené pracovní polohy), fyzikální faktory (celo tělové vibrace, mikroklimatické podmínky), chemické škodliviny, psychosociální faktory (nespokojenost s prací, monotónní práce, stres).Naše ZÁDA si můžeme představit také jako určitý orgán, jehož funkce je především ve vzpřímeném držení a pohybu těla. To že „Funkce vytváří orgán”, věděli již lékaři ve starověku., musíme však rozlišovat špatnou a správnou funkci. Špatná funkce bohužel naše záda poškozuje a současný životní styl, kde převažuje sedavé zaměstnání, nedostatek přirozeného pohybu a nadměrné psychické vypětí jsou přesně ty faktory, kteří tuto špatnou funkci podporují. Dá se tedy říci, že se špatné funkci ve větší, či menší míře nevyhneme. Z toho plyne, že i zcela zdravý člověk, který bude svoje tělo (záda) zatěžovat špatnou funkcí, může v určitém časovém horizontu očekávat zdravotní obtíže.Špatnou funkci můžeme samozřejmě zlepšit nebo ji kompenzovat nějakou prospěšnou činností. Takovouto činnost nazýváme prevencí.Prevence je vždy efektivnější, ekonomicky přijatelnější a příjemnější než léčba! Ačkoliv se jedná především o cvičební a relaxační techniky, v případě náznaku zdravotních obtíží je třeba užívání těchto cvičení a procedur vždy konzultovat s lékařem nebo fyzioterapeutem.Pro snazší pochopení prevenci dělíme na aktivní a pasivní (aktivity/pasivity).Aktivity a pasivity zahrnují různé sportovní činnosti, tělesná cvičení, relaxační a regenerační procedury, které jsou vhodnou kompenzací jednostranné pracovní činnosti a účinnou prevencí vzniku zdravotních obtíž. Ne všechny jsou však vhodné pro každého, záleží na věku, celkové tělesné kondici, zdravotním stavu a typu pracovní činnosti. Jiná pasivní nebo aktivní činnost bude vhodná pro 50 letého úředníka nebo pro 25 letého pacovníka ve výrobním závodu.Možností kompenzace je celá řada, s ohledem na pracovní zátěž, věk, zdravotní stav, pohlaví, časové možnosti atd.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Mix na dotaz práci

Jak vypěstovat sibiřský cedr

access_time06.březen 2020personRadka Eliášková

Krátký botanický popis sibiřského cedru:Tento stále zelený strom dorůstá výšky 35-40m a jeho kmen dosahuje 1,5-2m v průměru. Plodonosná je pouze vrchní část koruny, a to v délce 1-2m. Sibiřský cedr roste pomalu, žije v průměru 300-550 let, ale některé stromy, které rostou v semknutých skupinách žijí 500-800 let. Strom je jednodomý, to znamená, že ženské šištičky a mužské klasy rostou na jednom stromě. Většinou se šištičky nacházejí na silnějších částech vrchní části koruny a mužské klasy višňově červené barvy v nižších částech stromu. Cedr kvete v červnu a množství jeho pylu je tak velké, jako sama úroda semen. Pylová zrna mají vzdušné váčky, s pomocí nichž jsou roznášena do dalekého okolí. Pyl zanesený na vodní hladinu je cenným pokrmem pro rybí potěr. Cedrový včelí med je velkolepé chuti a má neocenitelné léčebné vlastnosti pro organizmus člověka. Po opylení semena dozrávají až na druhý rok. Plodnost je tedy jedenkrát za dva roky. Větší úroda bývá však jednou za 4-5 let. Cykly úrody jsou také závislé na jedenáctiletém cyklu sluneční aktivity. Plodonosnost u samostatných stromů, či u stromů sázených v řadách začíná mezi 25-40 lety. Šiška cedru obsahuje od 80-140 tmavě hnědých semen. Počet šišek bývá na jednom stromě mezi 80-100 kusy.V ošetřovaných cedrových sadech bývá na jednom stromě až 1500 šišek. Svou krásou, velikostí a mnohostranným využitím je sibiřský cedr přínosem pro národní hospodářství a kulturu. Krášlí parky Moskvy, Petrohradu a ostatních měst. Pod Jaroslavli jsou cedrové kultury, které byly nasázeny ještě začátkem šestnáctého století. Jak vypěstovat sibiřský cedr:Veškerý přírodní talent se otvírá v plné míře jen v dobrých podmínkách a v odpovídající výchově. To stejné platí i pro cedr, tedy při odpovídajícím porozumění a cíleném opatrování realizuje svoje bohaté přírodní možnosti. V odlehlých podmínkách úroda cedrů nebývá vysoká. Zato v cedrových hájích nasázených a opatrovaných člověkem se stromy představují v celé své kráse a užitku. Stromy se stále zelenými korunami zkrášlují bydliště lidí a ozdravují svými fytoncydy okolní atmosféru. Takto nasycený vzduch má blahodárné účinky na dýchací orgány. Úroda těchto stromů je na rozdíl od ostatních 5-6 krát větší.Přes všechna pozitiva, která cedr přináší, je však jeho vypěstování, oproti ostatním stromům velice složitou záležitostí, která se nazývá školou trpělivosti. Semena musí být 3-4 měsíce v zimních podmínkách, chráněna od škůdců, tedy myší a ptáků. V budoucnosti je však tento druh stromu schopen se člověku odvděčit za jeho starostlivost! Jednou z možností, jak vypěstovat sibiřský cedr je: Cedrová semena vhodná k výsevu namočit na hodinu do roztoku hypermanganu 0,4%, a tato na podzim vyset do dřevěného, či jiného truhlíku. Na materiálu truhlíku obvykle nezáleží, je však nutno, aby měl větší počet malých otvorů na svém dně, což je nutné pro odvod přebytečné vody a opačně. Směs země pro výsev je vytvořena z velmi jemného písku a zahradnického substrátu s malou příměsí borovicové, či smrkové lesní země. Vše v poměru asi: 40:50:10%. Truhlík s hloubkou asi 20 cm naplnit z poloviny touto směsí země. Semena volně nasít na povrch. Je možno je zasypat asi centimetrovou vrstvou zeminy, rozhodně však ne více! Zeminu je vhodné zalít 0,4% roztokem hypermanganu-desinfekce proti plísním. Truhlík na zimu zakrýt propustnou sítí či pletivem (s oky 0,5- 1cm) proti škůdcům, hlavně v zimním období proti myším. Truhlík položit na zem, či je možno jej do země i zapustit a nechat volně přezimovat v přírodních podmínkách na zahradě s přístupem deště a sněhu. Při jarním klíčení semen síť brzy neodkrývat, ochrana proti ptákům. Klíčící stromečky a jejich oříšky (čepičky) jsou chutným pokrmem pro slimáky a ostatní škůdce. Stromky občas zalít výše uvedenou desinfekční směsí hypermanganu. Vzrostlé semenáčky přesadit do květináčků, které by měly mít větší hloubku, neboť stromeček vytváří dlouhý a stabilní kořenový systém! Jelikož ovzduší kolem nás není bohužel tak čisté, na rozdíl od civilizaci vzdálených sibiřských oblastí, vyskytují se v našich podmínkách různá plísňová onemocnění rostlin. Stromečky je nutno preventivně-jedenkrát za měsíc desinfikovat 0,4% roztokem hypermanganu, či ještě lépe je tímto roztokem občas zalít, čímž se předejde výskytu nežádoucích bakterií v kořenovém systému, z něhož někdy přechází plíseň i na vrchní část stromku. Zejména, jestliže začne nějaká zelená jehlička stromku tzv. rezivět-hnědnout, na stromečku parazituje nějaká plíseň či bakterie (analogie s rajčaty, před třiceti lety nikdo neznal plíseň na rajčatech-zhoršené životní prostředí). U malých stromečků v období sucha provádíme dostatečnou zálivku. Stromeček je vhodné do 3-5 let ponechat v tzv. školce, tedy v odděleném a chráněném kousku zahrady (je možno jej ohradit ohrádkou z dřevěných kolíčků či pod.), nasazený přímo v zemi, či v dostatečně velkých obyčejných hliněných a hlubokých kořenáčích (glazovaná kořenáče nepropouští vodu z okolní půdy). Pozor také na prorůstání kořene skrze otvor v kořenáči pokud je kořenáč položen na zemi, tento by se mohl při pozdějším přemísťování kořenáče přetrhnout! Kořenáč je možno něčím podložit, či jeho otvor překrýt popřípadě kamínkem a pod. Po této době stromek vysazujeme do místa jeho nového určení, pozor na hluboký kořenový systém! Stromkům se dobře daří na slunném místě! Pokud je nové místo pro cedr nějak nepříznivé, např.těžká, neúrodná, či jílovitá půda a pod, je lépe cedr přesazovat v pozdějším věku 6-8 let. Tento má více schopností překonat nepříznivé podmínky. Do jamky v místě určení pro sázení vložíme na dno několik hrstí kvalitní výše uvedené směsi půdy, to vše pro nutnou půdní mikroflóru.Prvních 10 let roste sibiřský cedr velmi pomalu a dosahuje výšky 1,5m. Ve 25 až 30 letech dosahuje výšky 9m a formuje korunu pro plodnost, která má průměr okolo 3m. Objeví-li se na mladých výhoncích bílý povlak - opět přítomnost plísně, je nutno tyto části omýt roztokem z obyčejného mýdla, z něhož se vytvoří pěna, kterou se napadené místo pomocí tamponu omyje. Druhou možností vypěstování je: vyloupaná semínka z šišky stratifikovat za pomocí chladného sklepa, či v podmínkách chladničky. Naše zkušenosti nejsou z nějakých to příčin positivní (možná jsme nedodrželi nějakou z daných teplotních, či jiných náležitostí), a proto zde tento postup nebudeme uvádět. V případě přání jej mohu přeložit a zaslat. Semenáčky cedru je nutno přesadit z transportních kelímků do vhodných hlubších a větších kořenáčů, či do chráněného místa na zahradě-jakési školky. Stromky se ponechávají celoročně v přirozených podmínkách, tedy venku na slunném místě. Není-li jiná možnost, mohou být i v bytě na okenním parapetu,ne však v blízkosti tepelného zdroje! Závěrem bychom rádi popřáli všem, kteří se rozhodnou pěstovat sibiřský cedr, či cedry mnoho úspěchů v jejich práci a snažení. Tím, že se člověk rozhodne zasadit tento strom, či stromy, přispívá významnou měrou ke zlepšení ekologie a životního prostředí naší planety Země nejen pro nás jako současníky, ale hlavně pro ty, kteří přijdou po nás.

folder_openPřiřazené štítky