Makrobiotika – makrobiotická strava a recepty

Je to životní styl, který člověku říká, že by se měl víc spojit s přírodou a všímat si její energie, jež je všude kolem. V překladu to znamená velký život. To všechno a mnohem více je makrobiotika.

Makrobiotika přišla z východu, nicméně to neznamená, že je západnímu světu cizí nebo že tu kdysi nebyla. Stačí se zeptat babiček a dědečků, kterým je kolem 85 let, ti si ještě dobře vzpomínají, z čeho se skládal jejich jídelníček a jak žili.

Makrobiotická strava

V knihách o makrobiotice se často píše o energiích jin a jang a lidem to často přijde cizí. Tyhle dva pojmy, které mají svoje charakteristiky, se však nacházejí všude kolem nás. 

Dříve bylo úplně normální jíst vařené obilí, lidi jedli různé kaše, ale i běžná jídla jako vánočního kubu z krup. Těch jídel bylo a je mnoho.

Dnes se z obilovin používá v podstatě jen klasická bílá mouka jako základ různých pokrmů. O její škodlivosti asi ani není třeba psát. Každý si to uvědomuje, ale všichni ji jí. Z obilovin se dá jíst mimo jiné pšenice, žito, oves, jáhly, kroupy, pohanka, ječmen nebo rýže.

Zelenina je další velkou kapitolou. Dříve ji měl každý na zahradě a všechny plodiny tak byly bio, i když bez oficiálního certifikátu. Dnes člověk nakupuje v supermarketu, kde je zelenina hlavně z cizích zemí, pěstovaná s pomocí různých chemikálií a i v zimě jsou dostupné takové druhy, které by u nás zimu nepřežily.

To všechno je nevýhoda dnešní doby. Mnoho lidí má i dnes svou vlastní zahradu a opravdu není těžké zeleninu vypěstovat bez chemie. Jedním z nejzdravějších způsobů zpracování zeleniny je kvašení. Kvasit se dají nejrůznější druhy zeleniny, nejen zelí, které je všem dobře známé.

Další důležitou složkou potravy, která byla dřív úplně normální a běžná, jsou luštěniny. Dnes už člověk jí v podstatě jen hrachovou polévku a čočku s párkem, což je velká škoda. Luštěnin je mnoho druhů a dají se z nich dělat výborné pokrmy. Ve velkém se nahrazují masem a jinými živočišnými výrobky, což s sebou může přinášet zdravotní problémy. Proč raději nezkusit jednoduché recepty na čočku beluga?

Co do makrobiotiky nepatří

To byl jen zlomek toho, co do makrobiotiky patří. A co do ní naopak určitě nepatří?

Velikánským problémem dnešní doby je cukr. Dříve se nepoužíval rafinovaný cukr a ani národy pocházející ze zemí, ve kterých běžně roste cukrová třtina, ho v této formě nikdy nejedly. Cukr se dnes vyskytuje všude a každý to bere jako něco běžného.

O tom, že tělu bere důležité minerály a celkově organismus překyseluje, čímž usnadňuje množení virů a bakterií, ví jen málokdo. V makrobiotice se cukr nahrazuje obilnými slady, které obsahují jen polysacharidy. Obilný slad určitě každý dobře zná, je to důležitá složka například piva.

Další nevhodnou potravinou je sůl, především je-li konzumována ve velkém množství, které je u mnoha lidí zdrojem zdravotních problémů. Salámy a jiné výrobky z masa jsou soli plné a lidé už si to ani neuvědomují. Jejich chuťové pohárky jsou na sůl zvyklé, a tak solí víc a víc.

V makrobiotice se  používá sůl mořská a často i sójová omáčka (ovšem ta, která vzniká opravdu kvašením sóji). Jako zdroj minerálů se v makrobiotice jedí i mořské řasy, některé druhy obsahují i 100× víc vápníku než mléčné výrobky.

Mléčné výrobky se v makrobiotice hodně omezují. Většina z nich je totiž z pasterovaného kravského mléka, jehož bílkovina se těžce tráví a navíc zahleňuje organismus, čímž opět dává možnost bakteriím, virům a také plísním.

Domácí (kozí) mléko a hlavně kysané výrobky mají mnohem přijatelnější složení. Navíc ho člověk nekonzumuje neustále, jelikož koza nemá mléko pořád. Určitě je potřeba zmínit také umělou výživu pro děti, která obsahuje bílkovinu kravského mléka a hodně cukrů.

Obiloviny a luštěniny mají v makrobiotice velký význam.
Obiloviny a luštěniny mají v makrobiotice velký význam.

Makrobiotika

Makrobiotika je výživový a filozofický přístup, který se zaměřuje na rovnováhu a harmonii v lidském těle a v přírodě. Makrobiotika vychází z tradičních asijských zásad, zejména z čínské medicíny a zenové filozofie.

Makrobiotická strava se skládá převážně z celých zrn, zeleniny, luštěnin, ryb, semínek, ořechů a plodů a minimalizuje konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, cukru, masových výrobků a mléčných výrobků. Makrobiotická strava zdůrazňuje přírodní sezónnost potravin a místní produkty.

Podle makrobiotiky, je pro zdraví klíčová rovnováha mezi jin a jang. Věří se, že určité potraviny jsou převážně buď jin, nebo jang a že konzumace potravin s příliš vysokou úrovní jinu nebo jangu může narušit rovnováhu v těle a způsobit zdravotní problémy.

Příznivci makrobiotiky tvrdí, že tato strava může vést ke snížení rizika výskytu řady onemocnění, včetně srdečních chorob, rakoviny a diabetu. Některé studie také naznačují, že makrobiotická strava může mít příznivý vliv na úbytek váhy, hladinu cholesterolu a krevního cukru.

Je však důležité si uvědomit, že makrobiotika není pro každého. Tento výživový styl může být náročný na splnění nutričních potřeb, zejména pro vegany a vegetariány. Proto je důležité vše konzultovat s odborníkem na výživu ještě před začátkem jakéhokoliv nového stravování.

Makrobiotické recepty

Tyto recepty jsou navrženy tak, aby byly vyvážené a v souladu s makrobiotickými zásadami. Jsou plné chutí a vůní a jsou vhodné pro každého, kdo chce zlepšit své zdraví a životní styl.

Každý recept poskytne podrobné instrukce a návod na přípravu jídla, včetně seznamu potřebných surovin a nutričních informací. Níže zmíněné pokrmy jsou nejen chutné, ale také prospěšné pro organismus.

Pro každého, kdo hledá inspiraci na nová jídla, mohou být makrobiotické recepty tou správnou volbou.

1. Makrobiotický salát

Makrobiotický salát je pokrm určený k podpoře pružnosti oběhového systému a lze jej připravit kdykoli během roku. Díky solení předem zelenina zkřehne, ale zachovává si aktivní živé enzymy. Do většiny salátů lze přidat najemno nakrájené zelené jablko, které dodá zelenině zajímavější chuť.

Makrobiotický salát – ingredience

  • 1 hlávka zelí, rozříznutá na polovinu a nakrájená na tenké plátky
  • 1 okurka, podélně rozkrojená napůl, zbavená semen a nakrájená na tenké plátky
  • 1 malá nastrouhaná ředkvička daikon, nebo 6 červených ředkviček nakrájených na tenké plátky
  • 2 řapíky celeru, nakrájené na tenké plátky
  • 1/2 střední červené cibule, nakrájené na tenké plátky
  • 2 střední mrkve, nastrouhané
  • 1 lžička mořské soli
  • 1/4 šálku hnědého rýžového nebo švestkového octa

Makrobiotický salát – postup přípravy

  1. Všechnu zeleninu vložte do nerezové nebo skleněné mísy.
  2. Přidejte sůl a dobře promíchejte.
  3. Na zeleninu položte talíř a přitlačte ji.
  4. Talíř zatěžkejte čistým kamenem, plechovkou, džbánem s vodou nebo jiným těžkým předmětem.

Zeleninu takto ponechejte cca 1 hodinu. Odstraňte talíř a vymačkejte přebytečnou tekutinu. Pokud je salát příliš slaný, opláchněte jej studenou vodou a důkladně osušte. Promíchejte s octem a podávejte.

2. Brokolice s rajčaty a česnekem

Tento rychlý a jednoduchý recept na smaženou brokolici s rajčaty, česnekem a bylinkami byl inspirován zahradou. Pokrm je ideální v létě a na začátku podzimu, kdy jsou rajčata nejlepší. Je to vynikající zeleninová příloha a dobře se podává s celozrnnými nebo semolinovými těstovinami.

Brokolice s rajčaty a česnekem – ingredience

  • 1 lžíce olivového oleje
  • 2 stroužky česneku, nasekané najemno
  • 1 hlávka brokolice, nakrájená na růžičky
  • 2 rajčata, nakrájená na kousky
  • 1 lžíce bazalky, nasekané
  • 1 lžíce italské petrželky, nasekaná
  • mořská sůl

Brokolice s rajčaty a česnekem – postup přípravy

  1. Na pánvi na středním plameni rozehřejte olivový olej. Přidejte česnek a smažte 1 minutu.
  2. Přidejte růžičky brokolice. Za častého míchání vařte 2 minuty.
  3. Přidejte 2 lžíce vody, pánev zakryjte a brokolici vařte v páře asi 2 minuty, dokud nezíská jasně zelenou barvu a voda se neodpaří.
  4. Přidejte rajčata a vařte další 1 minutu.
  5. Přidejte bylinky a podle chuti osolte.
  6. Jemně promíchejte a podávejte.

3. Zeleninová polévka s prosem

Tento recept na polévku z prosa a zeleniny se hodí pro chladné dny a může být jídlem takzvaně z jednoho hrnce. V chladnějších měsících může polévka představovat vynikající slanou variantou snídaně. Zeleninu lze obměňovat podle toho, co je zrovna po ruce, nebo podle nálady, ale vždy je třeba dbát na to, aby byl základ tvořen mrkví, celerem a cibulí. Opečení prosa dodá polévce další dimenzi chuti.

Zeleninová polévka s prosem – ingredience

  • 2 lžíce olivového oleje
  • 1 sladká cibule nakrájená nadrobno
  • 1 stonek celeru, nakrájený
  • 2 mrkve nakrájené na kousky
  • 1 nakrájený pórek
  • 1 tuřín, oloupaný a nakrájený na kousky velikosti sousta
  • 1 sladká brambora nakrájená na kousky velikosti sousta
  • 1 bobkový list
  • 2 větvičky tymiánu
  • 950 ml zeleninového vývaru
  • 2 šálky vody
  • 1 šálek prosa
  • mořská sůl
  • čerstvě mletý černý pepř
  • nasekaná italská petrželka na ozdobu
  • extra panenský olivový olej

Zeleninová polévka s prosem – postup přípravy

  1. V hrnci na polévku rozehřejte olivový olej na mírném ohni. Přidejte nakrájenou cibuli, celer, mrkev a pórek a vařte 5 minut, dokud cibule nezprůsvitní.
  2. Přidejte tuřín, sladké brambory, bobkový list, tymián, vývar a vodu a dvě špetky mořské soli. Přiveďte k varu, přikryjte, snižte teplotu a vařte 15 minut.
  3. Zatímco se polévka vaří, rozehřejte malou pánev na středním plameni. Přidejte proso a za častého míchání opékejte 5 minut, dokud nezezlátne a nezačne vonět po oříšcích.
  4. Přidejte proso do polévky a vařte dalších 20 minut, dokud proso a zelenina nezměknou. Vyjměte a vyhoďte bobkový list a větvičky tymiánu. Podle chuti přidejte koření a podávejte ozdobené nasekanou petrželkou a pokapané olivovým olejem.

4. Houbová ječmenná polévka

Tento recept na houbovou ječmennou polévku je skvělou veganskou variací na klasický pokrm, který lze najít ve většině východoevropských a židovských restaurací. Houbová ječmenná polévka je skvělé podzimní a zimní jídlo.

Houbová ječmenná polévka – ingredience

  • 3 polévkové lžíce olivového oleje nebo nepraženého sezamového oleje
  • 7 g sušených hub shiitake namočených v 1 šálku horké vody
  • 750 g různých hub nakrájených na plátky
  • 1/4 šálku nasekané šalotky
  • 1 malá cibule, nasekaná
  • 1 stonek celeru nakrájený na kostičky
  • 1 mrkev nakrájená na kostičky
  • 1/2 šálku perlového ječmene
  • 4 šálky zeleninového vývaru nebo vody
  • 4 polévkové lžíce tamari
  • 1 snítka čerstvého tymiánu
  • 1 bobkový list
  • mořská sůl
  • čerstvě mletý černý pepř
  • 5 snítek čerstvého kopru na ozdobu

Houbová ječmenná polévka – postup přípravy

  1. Olej rozehřejte na středním plameni ve velkém hrnci.
  2. Namočené shiitake slijte a tekutinu si ponechte.
  3. Nakrájejte shiitake najemno a přidejte je do hrnce spolu s ostatními nakrájenými houbami, nasekanou šalotkou, cibulí, celerem, mrkví a ječmenem.
  4. Zvyšte teplotu na středně vysokou a za častého míchání zeleninu vařte, dokud houby nezhnědnou a zelenina nezačne měknout. Bude to trvat zhruba 10 minut.
  5. Přidejte namočenou tekutinu ze sušených hub shiitake, zeleninový vývar, tamari, tymián a bobkový list. Přiveďte k varu, snižte teplotu, přikryjte a vařte 40 minut. Pokud se vám polévka zdá příliš hustá, přidejte více vody nebo vývaru.
  6. Zkontrolujte, zda je polévka dostatečně dochucená, a v případě potřeby přidejte špetku mořské soli a čerstvě mletého pepře.
  7. Vyjměte větvičku tymiánu a bobkový list. Polévku posypte koprem a podávejte.

Závěrem lze říci, že makrobiotika je výživový a filozofický přístup, který se zaměřuje na rovnováhu a harmonii v lidském těle a v přírodě. Makrobiotická strava se skládá převážně z celých zrn, zeleniny, luštěnin, ryb, semínek, ořechů a plodů a minimalizuje konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, cukru, masných výrobků a mléčných výrobků.

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang