Mor 21. století? Civilizační choroby

Před ochodem do práce stihnete silné kafe, ne však již snídani, kterou sfouknete v Mc Donaldu, oběd kvůli pracovnímu vytížení nestíháte a večer do sebe natláskáte, co kde najdete?

Spěšné životní tempo vám však nezabrání dopřát si krabičku cigaret denně, na návštěvu bazénu si však hledáte čas jen těžko? Pak právě vy jste „ideální“ adeptkou jedné z civilizačních nemocí. 

Mezi civilizační choroby totiž řadíme zdravotní problémy způsobené tím, že moderní člověk není schopen vyrovnat se s veškerým komfortem, možnostmi a vymoženostmi, které mu současný svět nabízí. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, kromě spousty výhod (prestižní zaměstnání, desítky typů a značek jednoho výrobku, dvě auta na jednu rodinu atd.) přináší současný komfortní způsob života i řadu nevýhod, které mohou způsobit velké zdravotní problémy a nezřídka kdy i smrt.

Obezita, cukrovka, srdečně-cévní onemocnění, zánětlivá revmatická onemocnění kloubů, předčasné porody a potraty, deprese či únavový syndrom. To jsou jen některé z řady chorob, které současná medicína označuje jako civilizační. Důsledkem čeho vznikají?

Příčin je hned několik, všechny však souvisí s výše uvedeným, tedy pohodlným životním stylem a finančním zabezpečením, které nám umožňuje dopřávat si množství jídla i jinak ukojovat své potřeby, ale cenu za něj dáváme vysokou - přemrštěné nároky, jež jsou na nás kladeny, často působí negativně na psychickou i fyzickou stránku.

Někteří Američané prý za den ujdou max. pár desítek metrů - do práce jedou autem, v zaměstnání se pohybují mezi kanceláří a bufetem výtahem; domů, kde usednou buď opět ke svým počítačům, k televizorům, či v lepším případě ke knize, se dopravují opět autem. Pokud se navíc k tomuto sedavému stylu života ještě stravují ve fast foodech, kouří a nijak se nežinýrují ani co se alkoholu týče, mají nakročeno k velkým zdravotním problémům již ve středním i mladším věku.

Právě špatné stravovací návyky jsou dalším spouštěcím mechanismem civilizačních chorob. Místo bílkovin, vlákniny, libového masa, ovoce, zeleniny či mléčných výrobků snězených v klidu, se v časovém presu hladoví cpeme cheesburgery, gyrosy, bagetami a podobnými zabijáky. Vodou z vodovodu pohrdáme, raději si dopřáváme koly, ovocné limonády s vysokým obsahem cukru či „zaručeně 100%“ džusy, které ovoce viděly opravdu jen z veliké dálky.

Procenta podílu civilizačních chorob na úmrtí jsou děsivá (50 % úmrtí je v důsledku srdečních chorob, příčinou dalších 20 % jsou nádory) a vy si nechcete ani přiznat, že některé či dokonce mnohé z příčin těchto zdravotních potíží poznáváte? Pojďme se podívat na to, jak se jim zkusit vyhnout, nebo alespoň zmírnit jejich dopady.

Nikdo po vás nechce denní 15kilometrové túry, pro zdravý chod srdce stačí 30 minut pohybu denně. Za pohyb však nemusíte považovat jen běh či plavání, ale třeba i svižnou chůzi, nebo - chcete-li spojit příjemné užitečným - shrabování listí, které Vám zase pokrylo celou zahradu. Mnohokrát skloňovaná rada začít s pohybem tak, že vystoupíte o zastávku dříve a zbytek cesty domů dojdete, se možná zdá jako směšná, ale opravdu funguje. Pokud máte čtyřnohého mazlíčka vyžadujícího pořádnou procházku minimálně třikrát denně, máte o starost míň. Pokud ho nemáte, proč si jej nepořídit? Samozřejmě jde o zodpovědnost, starost i finanční investici, plusy však převažují. Pejsek Vám pomůže vyhnout se či alespoň zredukovat další z příčin civilizačních chorob - stresu.

Stravovat se jenom zeleninou a ovocem či jíst pouze obilniny je hloupost a Vaše zdraví by na jednostranný přísun živin dojelo stejně rychle jako na přebytek tuků a cukrů.  Nepřehánějte to s dietami ani s přejídáním, mějte vždy v kabelce jablko či müsli tyčinku, abyste zabránila nekontrolovaným nájezdům na cukrárnu či prodejce párků v rohlíku ve chvíli, kdy Vám začne kručet v žaludku a možnost klidného teplého jídla je v nedohlednu. Čemu byste se měla opravdu vyhnout je večerní či hůře noční přejídání, tuky získané při něm totiž tělo spaluje velmi těžko a pomalu a právě ty se většinou ukládají „do zásoby“.

O kouření a přebytku alkoholu toho už bylo napsáno mnoho, přesto se těchto neřestí mnohé z nás nedokáží vzdát. Je těžké přestat kouřit ze dne na den, někdo nedokáže přestat kouřit vůbec, ani přes možnosti různých způsobů rozloučení se s tabákem, od náplasti, centra pro  odvykání a dalších variant. Pro tyto kuřácké „vášnivce“ je možné doporučit pouze kouření omezit, z dvaceti denně postupně přejít alespoň na deset. Stejná rada platí u alkoholu, který je narozdíl od cigaret v malém množství prospěšný; místo dvou skleniček vína k večeři si zkuste dát jednu, místo pěti piv v hospůdce dvě, která do sebe nebudete házet jako štamgast, ale pořádně si je vychutnáte.

Největší zrádností civilizačních chorob je, že se jejich příznaky objevují až se zpožděním, mnohdy až několika let. Ve všech rizikových oblastech doporučuji tedy staré heslo našich babiček, všeho s mírou.  Nechceme přece, abychom se od pětatřiceti a v nejproduktivnějším věku musely spoléhat na denní pomoc lékařů, utrácely stovky měsíčně za léky a byly omezeny v mnoha oblastech všedního života. Nebo ano?